Mikroregion Holešovsko

Mikroregion Holešovsko se rozkládá ve střední části východní Moravy, v místech, kde se střetávají dvě krajinné a etnografické oblasti Haná a Valašsko. Západně leží "Hanácké Athény" - město Kroměříž - a východně se zvedají Hostýnské vrchy se známým poutním místem sv. Hostýnem a rekreačníi oblastmi v okolí obce Rusava či dále typicky valašského Rajnochovicka. Na severu se rozprostírá průmyslové centrum Přerov s nedalekým turistickým lákadlem hradem Helfštýn a s jeho kouzelným okolím. Na jihu leží průmyslové a kulturní centrum jihovýchodní Moravy - krajské město Zlín.

Mikroregion Holešovsko tvoří město Holešov a obce: Bořenovice, Horní Lapač, Kostelec u Holešova, Kurovice, Lechotice, Ludslavice, Martinice, Míškovice, Němčice, Pacetluky, Prusinovice, Pravčice Přílepy, Roštění, Rymice, Třebetice, Zahnašovice a Žeranovice.

Návštěvník na Holešovsku nalezne krásnou přírodu s hlubokými lesy i rozsáhlými polnostmi, kterou brázdí nejen potoky či říčka Rusava, ale také úchvatné turistické trasy a cyklostezky. Zdejší kraj mu nabídne zajímavé rekreační možnosti a sportovní nebo kulturní vyžití. Na mnoha místech se setká i s krásnou lidského ducha těch, kteří vytvářeli drobné sakrální stavby a umě je zasazovali do krajiny, budovali vesnické domy, zemědělské usedlosti, měšťanská stavení, průmyslové objekty anebo reprezentativní kostely a honosná panská sídla.

Historie - památky

Vykopávkami je prokázáno přehistorické osídlení regionu, o čem vypovídají nejen pravěká pohřebiště, ale i další nálezy. Doloženy jsou počátky slovanského osídlení. První písemná zmánka hovoří o existenci Holešova a některých okolních obcí jako o součásti církevního majetku. Jedná se o listinu biskupa Jindřicha Zdíka (1125 - 1150), která eviduje církevní majetek na Moravě při přenesení biskupského sídla od kostela sv. Petra k nově vybudovanému kostelu sv. Václava v Olomouci. Sepsána byla asi v roce 1134. Postupem doby vlastnili holešovské panství a okolní obce různé šlechtické rody, jenž se mnoha památkami i činy zapsali do historie. Nejvýznamnější byli Rottalové. Jan hrabě z Rottalu koupil v r. 1650 holešovské panství a začal budovat na místěrozbořené tvrze nový honosný zámek. Stavbu i s nádhernou zahradou dokončili jeho potomci, kteří také vybudovali další významné památky v regionu (holešovské kostely Nanebevzetí P. Marie s ojedinelou Černou kaplí, kostel sv. Anny aj.)

V jejich době vzniklo i bezpočet drobných sakrálních pamětihodností, jež jsou rozesety v regionu. mezi další významné rody na Holešovsku se řadí rod nižší šlechty Víckovců, který vlastnil v 16. století prusinovické panství a vybudoval i tamější kostel (nyní katolický). Jeho chloubou je deset náhrobních kamenů umístěných vně i uvnitř. Nejstarší pocháhí z r. 1524. Evropským unikátem jsouz holeškovské židovské památky, renesanční Šachova synagoga s barokní výzdobou pollského typu a rozsáhlý židovský hřbitov s tumbou rabína Sabbatai ben Meir ha Mohena (zvaného Šach). Nadregionální význam má také rezervace lidového stavitelství východní Hané v Rymicích. Tento soubor sedmi staveb dokumentuje život na hanácké vesnici v 18. a 19. století. Skanzen je veřejnosti přístupný a jeho součástí je také větrný mlýn. Významné stavby a památky nalezneme i v dalších obcích. V Žeranovicích to je nádherně opravený romantický zánmeček s vyhledávanou restauraci a v Přílepích novogotický zámeček, v Kurovicích gotická a Rymicích renesanční tvrz. Většina obcí se může pochlubit i krásnými a udržovanými kostely. Ty nám dokumentují stavební a umělecké styly od gotiky (Kurovice), přes renesanci (Prusinovice), baroko (např. Holešov, Kostelec u Holešova) až po kontruktivismus (Míškovice).

Spojení: Regionem prochází železniční trať Kojetín - Valašské Meziříčí ba silnice II. tř. č. 432 Hulín - Valašské Meziříčí, č. 490 Přerov - Zlín a č. 438 Holešov - Otrokovice. V holešově je v provozu letiště s možností přistání lehkých letadel (aerotaxi) a regionem prochází od Kroměříže důležitá cyklostezka č. 5033, která se v Holešově "Na Holajce" rozděluje na cyklostezky č. 5033 směrem na Bystřici pod Hostýnem a Rusavu a č. 5036 vedoucí do Fryštáku a Zlína.